Jdi na obsah Jdi na menu
 


Shrnutí uplynulých dnů

25. 4. 2008

  

 

Dnes dopoledne zatím nemám žádné konkrétní plány a tak se krátce pokusím vylíčit události posledních dnů, což asi v budoucnu bude sloužit i jako moje vzpomínky:

Úterý 22.4. (Sydney)  

Prší... Sice to vypadá, že by mělo každou chvíli přestat, nicméně pro jistotu si beru nepromokavou bundu (ano, tu samou, kterou jsem v Soulu proklínal a nyní jsem za ní rád). Zcela (ne)očekávaně však zafungovaly Murpfounovy zákony a celý den se s bundou tahám zbytečně, neboť po obědě déšť naprosto ustane a dokonce se na chvíli ukáže i sluníčko. Mým dočasným hostitelům se nechce nikde po městě příliš potulovat (což se jim vzhledem k nestálosti počasí nedivím) a tak vyrazíme do Sydney Aquarium, údajně jednoho z největších akvárií na světě. Na místě jsem si koupil kombinovanou (zvýhodněnou) vstupenku do akvária, wildlife parku (byl jsem ve středu) a do Sydney Tower (tam jsem se dosud z důvodu špatného počasí nedostal, snad zítra). V akváriu bylo k vidění téměř vše, co místní mořská i sladkovodní fauna nabízí včetně několika druhů žraloků, s kterými bych se skutečně netoužil seznámit osobně. Jediný, kdo se důkladně schoval, byl ptakopysk, kterého neviděl snad nikdo. Jinak klasika: krokodýl, tučnáci, lachtani, rejnoci a spousta rybiček včetně Nema. V jednotlivých expozicích vedly tunely pod hladinou vody, což bylo zajímavé. Úplně nakonec jsme absolvovali „plavbu“ na malé loďce s proskleným dnem přímo v akváriu se žralokama, kteří si nás však vůbec nevšímali. Po návštěvě akvária jsme se prošli po Darling Harbour, navštívili místní fast-foody – obecně se mi místní stravovací návyky zdají přinejmenším zvláštní a rozsah jídel dost chudý, ale k tomu se možná vrátím někdy příště. Každopádně zlatá česká kuchyně. Poté jsme již zamířili směrem domů.

Středa 23.4. (Sydney) 

Prší... Dnes vyrážím do města sám a vzhledem k tomu, že to opět vypadá, že déšť brzy ustane, tentokrát bundu nechávám doma – velká chyba, celý den propršelo aneb výše zmiňovaný zákon opět v akci: vezmu si bundu = přestane pršet, nevezmu = bude pršet celý den. Z tohoto důvodu se tedy rozhodnu navštívit Wildlife Park – takovou menší ZOO v centru města přímo sousedící s akváriem. Jsou zde k vidění typičtí představitelé australské přírody, pro našince jsou však některé kousky obzvlášť exotické, neboť nejsou k vidění ani v našich ZOO. Během mé návštěvy jsou z důvodu silného deště uzavřeny venkovní expozice, naštěstí jsem jeden z posledních, který je stihne projít. Po návštěvě tohoto parku mne zaujmou na nábřeží nabídky výletů na zítřek do Blue Mountains s výraznou slevou – po chvilce srovnávání nabídek jsem koupil celodenní výlet zlevněný z 90$ na 60$ (nekupte to s takovou slevou), který obsahuje kromě okruhu národním parkem i zastávku v dalším zvířecím parku. Sice jsem u prodavačky vyjádřil obavu, že důvod tak velké slevy je skutečnost, že znají předpověď počasí na zítra a tudíž vědí, že bude stejně ošklivo jako dnes, ale ujistila mě, že má počasí být mnohem lepší. To jsem tedy zvědav! Jen pro představu cen: v Praze jsem před odjezdem kupoval jeden australský dolar za necelých 15 korun. No a vzhledem k tomu, že počasí se vůbec nelepšilo, rozhodl jsem se navštívit nedaleký IMAX, kde mě v jejich programu zaujal film U2-3D. Vůbec jsem si do této chvíle nedovedl představit převedení koncertu do 3D, ale bylo to super. Když pominu, že U2 patří mezi mé oblíbené kapely, byl bych nadšený asi z jakéhokoliv koncertu. Chvílemi jsem málem zapomínal, že nejsem  na koncertu, ale v kině. Záznam byl z nějakého jihoamerického koncertu (možná Rio) posledního Vertigo Tour. Jeden z koncertů tohoto turné jsem v červenci 2005 též navštívil (v  polských Katovicích), což byl samozřejmě lepší zážitek než záznam v kině, ale i tak to rozhodně stálo za to. Po IMAXu se déšť zmírnil, tak jsem se pěšky vypravil podívat na ty jejich místní "zázraky" - rozuměj Operu a Bridge. Večer to mají pěkně nasvícené, bohužel fotky nejsou příliš povedené, každopádně se sem určitě ještě vrátím. No a pak už jsem pouze sedl do vlaku a vyrazil na cestu zpět, ve čtvrtek jsem totiž musel vstávat nepěkně brzy: v 5:45, abych byl včas a s rezervnou na místě srazu na zájezd do Blue Mountains.

Čtvrtek 24.4. (Sydney) 

Prší... A mě čeká výlet do hor. Když k tomu přičtu nelidský čas vstávání, tak nemám příliš důvodů k dobré náladě. V autobusu cestou na nádraží mě navíc čeká první nepříjemnost, neboť řidič mi chce na 100$ bankovku vrátit pouze maximálně do 5 dolarů a zbytek si prý mám vyřídit v depu. Po chvilce se naštěstí nad nebohým cizincem v takové pustině slituje a vezme mě zadarmo, což při večerním vyprávění této historky všechny překvapí. Ve městě mě před luxusním hotelem (na jiném místě jsem se nedokázal při placení zájezdu s prodavačkou dohodnout) vyzvedne autobus s ostatními účastníky zájezdu, kteří jsou asi překvapeni, jaké ubytování si mohu „dovolit“, zvlášť když vypadám jako chudý příbuzný :-). První zastávka je ve Faethersdale Wildlife Park, další parkem s místní zvířenou. Vstupné 20$ už mám překvapivě zahrnuto v ceně zájezdu, což včerejší nabídku i s ohledem na mizerné počasí staví do mnohem lepšího světla. Park není příliš velký, je však mnohem hezčí a zajímavější než včerejší ve městě. Během hodiny, kterou jsme měli vyhrazenou na prohlídku stihnu shlédnout krmení krokodýla, nebo spíše snahy ošetřovatele o probuzení a donucení k aktivitě tohoto půltunového monstra. Nakonec se zdařilo, ale musel do něj dlouho tyčí štourat, aby ho probral z letargie. Z tohoto parku též pochází kýčovité fotografie na první straně – jen pro zajímavost v parku v Sydney se za totožnou fotku s koalou v pozadí platilo 20$ (za jednu!!!), tady to nestálo vůbec nic. A ještě jedna poznámka: celou cestu do parku silně pršelo, ale jakmile jsme byli na parkovišti, déšť ustal. Přesto jsem si vzal (s respektem k již známemu zákonu) do batohu bundu a věřím, že jen díky tomuto činu vydrželo celou hodinu v parku nepršet, protože jakmile jsme vyrazili směrem Blue Mountains, déšť se opět spustil. A ještě vydatnější. První zastávka je ve městě Katoomba, což je neoficiální centrum celého národního parku. Zde byl na dvě hodiny rozchod. Vzhledem k tomu, že pomalu přestávalo pršet, koupil jsem si vstupenku na všechny místní atrakce: nejstrmější železnici na světě (jedna z fotografií, super jízda za zvuků známé melodie z Indiana Jones), která mě svezla do údolí, kterým prochází stezka deštným pralesem (viz foto někde v dolní části tohoto článku) a vyhlídkovou lanovkou, která nás z konce stezky vyvezla zpět na začátek cesty. Poslední částí této zastávky byla jízda panoramatickou lanovkou s prosklenou podlahou, která vede na údolím a z které se nabízejí (údajně) krásné výhledy na známý útvar Three Sisters, místní vodopády a vlastně na celé hory. Škoda, že byla taková mlha, že nebylo téměř nic vidět (viz foto). Naštěstí mojí domněnku, že mlha je mým „dílem“ průvodčí lanovky vyvrátil tvrzením, že takhle hustou mlhou tam mají již dvanáctý den v kuse a dokud nebude pořádný vítr, tak se jí nezbaví. Poté jsme autobusem pokračovali v okruhu horami, počasí se začlo zlepšovat, pár fotek se též podařilo a celkově už byl klidný průběh. Cestou zpět do Sydney jsme ještě projížděli (již znovu za vydatného deště) olympijským parkem, který hostil olympiádu v roce 2000. Upřímně, nic extra zajímavého jsem na něm neshledal. Domů jsem se dostal poměrně pozdě večer a znaven cestou jsem téměř okamžitě usnul.

Pátek 25.4. (Sydney)

Prší... Bohužel to není pokus o laciný fórek, ale realita dnešního rána. Původně jsem měl v plánu vyrazit do Old Sydney Town, které je zmiňováno v mé příručce jako skanzen starých časů a mělo být kousek severně od Sydney. Bohužel však byl před nedávnem z neznámých důvodů uzavřen (což jsem se naštěstí dozvěděl dřív, než jsem vyrazil), tudíž zatím na dnešek nemám plán – do města se mi dnes nechce, protože mají nějaký státní svátek a očekávají se všude davy lidí. Při psaní těchto řádků déšť ustal, tak uvidím, jestli se k něčemu dokopu…

A co mě čeká v následujících dnech? Zítra v půl 4 odpoledne odlétám na Gold Coast, kde se konečně, doufám, aspoň trochu ohřeju. Mimochodem letenka (jednosměrná) stála pouze 70$, což je velice příznivá cena. Zatím nevím, jak dlouho se tam zdržím, každopádně notebook neberu, tudíž se pravděpodobně na několik dní odmlčím. Stejně tak ještě nejsem rozhodnut, zda se poté vrátím přímo do Sydney, nebo si "zalétnu" ještě někam jinam. Uvidím dle okolností na místě.

PS: tak jsem to s tím deštěm zakřiknul, už zase prší. Dneska to tedy jednoznačně vidím na odpočinkový den a nikam nepůjdu. Zítra už musí být lépe!

Vlevo: typický baťůžkář v pralese - jenom ten chleba s řízkama mi chybí (ty byly k večeři)

Vpravo: Three Sisters........v mlze - i tak si myslím, že naše Tři sestry jsou zajímavější ;-)

Obrazek

Obrazek

 

Náhledy fotografií ze složky První dny...

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Užívej si to kámo !

(Migi, 25. 4. 2008 19:03)

Cus kamo,

tak jsem z prdele zkusil stranky a ono to funguje a dokonce pises, jak jsi slibil, takzes nekecal :-)
Ty vole, to jsou zazitky jako blazen, jen tak dal. Na to, ze tam jsi prakticky tyden jsi toho videl opravdu dost ! Takze uzivej svobody, volna, pohody a ver, ze tyhle zazitky Ti nikdo kamo nevezme a budes je mit v sobe celej zivot. Tak moc nekoukej na dolary a absolvuj vsechno, co muzes :-)) Zijeme jen jednou !
Hlavne se drz a davej na sebe bacha !
Jinak fotky zase tak zly nejsou, jo a ze slohu pisu za 1 :-)))

Tak se mej a zase se ozvi.

P. S.: Drzim palce, at se konecne zlepsi pocasi. Tady je to taky na hovno, jednou slunicko, pak zase dest, no v nedeli (27. 4.) ma bejt 18 stupnu, tak snad jim to vyjde...to jen tak pro info.

Zdravi Migi !